ČAFC-Vršovice 3:0

Union Vršovice ročník 01 patří k jednomu z našich tradičních soupeřů od té doby co jsme začali běhat po Čafáckém trávníku. Také podle toho vždy utkání vypadají, hra bývá vyrovnaná, plná nasazení, fotbalovosti a hlavně bojovnosti. Nebylo tomu jinak ani v tomto utkání.

V loňské sezóně jsme v přeboru hráli proti jejich starším kolegům a ostudu jsme neudělali.

 Takže jsme věřili, že hra proti stejnému ročníku bude jako vždy vyrovnaná a rozhodovat v tomto zápase bude aktivita a hlavně chuť do zápasu. Právě proto jsme chtěli od první minuty udávat tempo hry, ale to se nám  ani trochu nedařilo. Hned v úvodu nás právě chutí a aktivitou soupeř pořádně zaskočil, vytvářel si tlak ze kterého jsme se velice těžce dostávali. Naše hra dopředu hodně vrzala, hlavně díky malému pohybu a s tím spojenými nepřesnostmi, kterých soupeř naštěstí nedokázal využívat. My jsme se rozehrávali velice pomalu. Obrat v naší hře přišel až ve dvacáté minutě po vstřelení prvního gólu. To byl ten správný doping, který jsme potřebovali a od té doby to byla ta Čafka kterou známe. V žádném případě to nebyla hra na jednu branku, bylo to velice kvalitní utkání a i kolikrát hodně tvrdé. Tvrdost soupeře byla kolikrát až zbytečně přehnaná, ale i to k fotbalu patří a je potřeba si na to zvykat. V utkání padly díky tvrdosti i dvě žluté karty, jednu viděl hráč Vršovic za faul zezadu na Anetu, ta však neunesla takto tvrdou hru a ohnala se po soupeři, za což byla také správně ohodnocena kartou. Všechny hráče musím pochválit, nikdo se nepřišel jen zúčastnit a každý pro tým na hřišti nechal vše. Za hráče zápasu musím označit Patrika, v obraně prostě kraloval.